Lukostřelkyně v roce obhajoby titulu mistryně světa změnila kouče i šípy

V sezoně, v níž bude česká lukostřelkyně Marie Horáčková obhajovat titul mistryně světa, rozšířila svůj trenérský štáb. Nově spolupracuje s francouzským koučem Marcem Dellenbachem, který se přidal k otci Zdeňkovi. Na Světovém pohátu v Číně zkoušela také nové šípy, navíc jí čekají státnice, protože končí studium na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity.

„Samozřejmě se těším, až to budu mít celé za sebou a svoje účinkování na Západočeské univerzitě ukončím, ačkoliv mě to bavilo,“ říkala Marie Horáčková na startu sezony. V květnu se také představila při závodě Českého poháru v Plzni, kde svolila k rozhovoru.

Jaké je to závodit na domácí střelnici v Plzni?
Hodně příjemné, protože tady mám veškeré zázemí. Není to jenom o střelnici, ale také o lidech, kteří jsou z našeho klubu a pořádají ten závod. Atmosféra je strašně fajn. Na druhou stranu jsem byla trošku roztěkaná, s každým bych chtěla bavit, zatímco bych se měla soustředit sama na sebe. Ale mám to moc ráda.

Koncentrace je tedy složitější. Ale na druhou stranu podmínky už vás asi nijak nemůžou zaskočit, že?
Ono je to při závodech postavené jinak, než to máme na tréninku, takže je to malinko jiné. Navíc počasí je tady vždycky nevyzpytatelné kvůli větru, takže každý závod je úplně nový. Není dobré spoléhat se na to, že to doma půjde levou zadní.

Nedávno jste absolvovala Světový pohár v Číně, kde byla asi největší spokojenost se závodem mix týmu, kde jste byli s Adamem Li devátí?

Je to tak, i když já jsem byla spokojena i s individuálním závodem, hlavně v kvalifikaci. Postupovala jsem z 18. místa, ale pak jsem prohrála ve druhém kole po velmi těsném souboji s Vietnamkou. To mě mrzelo, protože mě dělil jeden čip od postupu. Ale na druhou stranu jsem získali cenné zkušenosti na cestě k mistrovství světa.

To bude v září také v Asii, ale v korejském Kwangdžu. Znáte místo, kde bude šampionát? Už jste tam někdy byla?

Nikdy jsem tam nebyla. Uvidíme, jestli se nám tam povede mít třeba tréninkový kemp před mistrovstvím světa. Ale to je ještě ve hvězdách.

Zato je jisté, že budete obhajovat titul mistryně světa z Berlína 2023. Jak vnímáte tuhle pozici?

Letošní sezona je plná změn, i co jsem zaznamenala v jiných týmech. Hodně trenérů se vyměnilo, ale to po olympiádě bývá vždycky. Mistrovství světa je až v září, takže je poměrně hodně času, aby si všechno sedlo. Bude potřeba získat sebevědomí a odjet tam s tím, že si jedu znovu pro titul.

Je pro lukostřelce důležité, znát to místo předem? Máte oblíbená místa, kde ráda závodíte?
Mám, rozhodně mezi ně patří třeba Šanghaj, kde bude teď Světový pohár. Obecně radši lítám na východ, a když už na západ, tak třeba do Jižní Ameriky. Určitě je výhodou být na místě dřív, sžít se s podmínkami. V Koreji očekáváme vlhko, teplota je tam jiná, je to ohromný časový posun. Na tohle všecko je potřeba si zvyknout.

Vy osobně jste kromě trenéra změnila i šípy. Lze přiblížit, v čem je rozdíl? Nebo co jste na nich změnila?
To jsou vyloženě technické parametry. Každý šíp má jinou tvrdost, je několik druhů a já jsem si vzala teď trošku tvrdší, protože jsem přesně na hraně. Mám čtyřicet liber aktuálně na luku a je to tam přesně na hraně, jsou to strašně jemné rozdíly vyladit to, aby to lítalo dobře.

Mají tvrdší šípy nějakou výhodu oproti těm měkčím, které jste používala předtím?
To uvidíme. Taťka říkal, že poberou víc energie z luku, takže líp letí. Jsem zvědavá, jak se projeví v závodním stresu, protože by vám měly trošičku pomoct, když ve stresu uděláte malinkatou chybičku, že nebude tak velký rozptyl.