Zlatý rok DHC Plzeň. Příběh, který přepsal klubovou historii

Za každou medailí se skrývají stovky hodin tréninků, tisíce kilometrů na cestách, slzy po porážkách i radost z vítězství a především lidé. Hráčky, trenéři, rodiče, dobrovolníci a všichni, kteří věří, že sport dokáže měnit životy. Právě letošní sezóna ukázala sílu ženské házené Plzni v celé její kráse.

Nejsilnější příběh napsaly starší dorostenky. Ještě před rokem odcházely ze sezóny zklamané pátým místem. Místem, které v klubu nikdo nevnímal jako úspěch. Místo výmluv ale přišla poctivá práce. Tvrdší příprava, vyšší nároky, větší disciplína. A odměna? Historicky první titul mistryň České republiky ve starším dorostu. Navíc bez jediné porážky. Generace hráček ročníku 2007 tím završila cestu, která začala před mnoha lety na turnajích minižákyň, kde vyhrávala všechno, co se dalo. Později ovládla Žákovskou ligu, získala titul v mladším dorostu a letos přidala poslední chybějící vrchol. Jak ve svém poděkování napsala předsedkyně klubu: „Přepsaly jste klubové dějiny a zapsaly jste se nesmazatelným zlatým písmem do klubové historie.“ Tato slova nejsou přehnaná. Jsou přesným popisem toho, co se této výjimečné generaci podařilo.

Jenže letošní úspěch nebyl dílem jedné generace. Mladší dorostenky navázaly na své starší spoluhráčky a dokázaly, že budoucnost plzeňské házené je stejně zářivá jako její současnost. Celou sezónu potvrzovaly svou kvalitu, ovládly soutěž s náskokem šesti bodů, vstřelily nejvíce branek a zároveň jich nejméně inkasovaly. Symbolické bylo i poslední utkání sezóny na palubovce druhého Mostu. Souboj prvního s druhým týmem tabulky se změnil v nádhernou reklamu na mládežnickou házenou. Plzeňské hráčky zvítězily 25:24 a zlaté medaile převzaly přímo na hřišti jednoho ze svých největších konkurentů.

A když už se zdálo, že dva mistrovské tituly jsou samy o sobě pohádkovým výsledkem, přišlo překvapení, které možná nikdo nečekal. Mladší žačky odjížděly na republikové finále Házenkářského desetiboje do Chrudimi bez role favorita. Sezóna nebyla jednoduchá, výsledky často neodpovídaly potenciálu týmu a cesta mezi šest nejlepších celků republiky rozhodně nebyla samozřejmostí. Jenže právě tam se ukázalo něco, co bývá ve sportu nejcennější .. charakter. Po nepovedeném vstupu do turnaje dokázaly plzeňské hráčky najít sílu, semknout se a předvést výkon, který jejich trenéři označili za malý zlatý zázrak. V součtu atletických disciplín, herních dovedností i samotných utkání nasbíraly nejvíce bodů a mohly zvednout nad hlavu pohár pro vítěze republikového finále. Byla to odměna za vytrvalost, odvahu nevzdat se ve chvílích, kdy se nedaří a za vzájemnou víru všech členů týmu. Možná právě proto má tento titul tak mimořádnou hodnotu.

Když se dnes člověk podívá na výsledky DHC Plzeň napříč mládežnickými kategoriemi, nevidí náhodu. Vidí dlouhodobou koncepční práci. Vidí trenéry, kteří věnují dětem svůj volný čas. Vidí rodiče, kteří tráví víkendy na tribunách po celé republice. Vidí desítky dívek, které se rok za rokem učí nejen házenou, ale také odpovědnosti, respektu a týmovosti. Tři mistrovské tituly nejsou výsledkem jedné povedené sezóny, jsou výsledkem mnoha let práce, práce, která letos přinesla mimořádnou odměnu.

DHC Plzeň má za sebou sezonu, která se nebude měřit jen počtem titulů. Bude se měřit tím, kolik holek v ní vyrostlo. Kolik týmů dokázalo zvládnout tlak, únavu, očekávání i těžké chvíle. Kolik trenérů, rodičů a lidí kolem klubu do ní vložilo svůj čas, energii a srdce. Tři mistrovské tituly jsou obrovským úspěchem, ale ještě větší hodnotu má cesta, která k nim vedla. Cesta plná práce, odhodlání, podpory a víry v to, že poctivá práce s mládeží má smysl. A právě proto je sezona 2025/2026 pro DHC Plzeň výjimečná. Nejen proto, že byla zlatá, ale proto, že ukázala, jak silný klub dokáže být, když táhne za jeden provaz.

Text: Natálie Rittichová